Jak pracovat tvrdě, ale chytrým způsobem: 4 denní rituály, které je třeba dodržovat

Návyky jsou tím, co odlišuje průměrného lídra od skvělého lídra, průměrného pracovníka od skvělého pracovníka, ale i průměrného rodiče od skvělého rodiče. Můžeme se přít, že největším faktorem je talent; můžeme diskutovat o tom, jak je od sebe odlišuje množství charismatu nebo nadání k výchově dětí. Kdybyste však ukázali, kdo je podle vás skvělý vůdce, vždycky se u všech vyskytnou návyky, které z něj/ní udělaly skvělého/ou osobu ve vedení firmy, rodiny, nebo i v běžné pracovní pozici. Skvělí lídři a zaměstnanci mají skvělé návyky a umí tvrdě pracovat – ovšem chytrým způsobem.

Pěstování skvělých návyků je tvrdá práce

Jak píše autor textu o tvrdé, ale chytře prováděné práci na lifehack.org, odkud jsme se nechali inspirovat, na začátku studia strávil spoustu času tím, že se učil hrát na trubku. Hra na trubku vyžadovala čas a disciplínu. Měl určitý přirozený talent, ale ne dost na to, aby jím zakryl svou lenost.  

Jednoho odpoledne se v kanceláři svého učitele připravoval na hodinu trubky, očima prohledával místnost a zrak mu spočinul na jednom citátu, který navždy změnil jeho uvažování o práci, životě, ale i hře na trubku. Byl to citát basketbalového trenéra Tima Notkeho, který se stal populárním díky profesionálním sportovcům Kevinu Durantovi a Timu Tebowovi:

    "Tvrdá práce porazí talent kdykoliv, když talent nedokáže tvrdě pracovat."

Tvrdá práce totiž vítězí nad talentem. Klíč k úspěchu se totiž nenachází ve vašem talentu nebo schopnostech. Talent a schopnosti jsou sice potřebné, ale nejsou hlavními faktory. Jsou to vedlejší role v příběhu o jakékoliv činnosti, úsilí, který píšete.

Klíčem k vašemu úspěchu je nakonec vždy jen tvrdá práce. Dobrá pracovní morálka vytváří hybnou sílu, která vás žene kupředu k vašim cílům.

Jenže motivace není všespásná

Kolikrát jste viděli někoho, kdo šel na konferenci, nechal se inspirovat a pak přišel domů a nic nedělal? Kdyby byla motivace odpovědí, svět by se už stokrát proměnil. Přesto, když se podíváme za dveře nebo zapneme zprávy, nevidíme utopickou společnost změněnou sílou motivace.

Máme tisíce lidí, kteří se nechají inspirovat, ale chybí jim pracovní morálka, aby uplatnili vše, co se naučili. Znovu a znovu se vkrádá frustrace. Jsme velmi motivováni a inspirováni tím, co vidíme, ale nedokážeme pak zavést do reality věci, které by změnily náš život.

Frustrace nastává, když se zvětšuje propast mezi tím, co očekáváte, že je pravda, a tím, co pravda je. Motivace má tendenci vytvářet očekávání, která nemají kořeny ve skutečnosti, ale ve vytvořené budoucnosti. Chceme se pustit do světa, který nám motivace ukázala, ale nedokážeme se odpoutat od lenošení nebo od svých závislostí (třeba na televizi) na dostatečně dlouhou dobu, abychom tak mohli učinit.

Motivace proto není řešením, ale tvrdá práce ano. Dobré návyky a rutina, které přinášejí úspěch, jsou vedlejšími produkty silné pracovní morálky. Návyky a rutiny, které si vytvoříme a dodržujeme, jsou základem, na kterém stavíme vítězný život, klidně ten, ke kterému jsme byli motivováni nebo se k němu motivovali sami.

Jak pracovat tvrdě, ale chytřeji

Zde jsou 4 postupy, které vám pomohou naučit se tvrdě pracovat a dosahovat krátkodobých i dlouhodobých cílů.

1. Definujte, jak vypadá výhra

Ve fotbale hráč, který kopne míč do sítě, skóruje. V hokeji, lakrosu a basketbalu je to stejné. Hráč vezme předmět a přesune ho do určeného prostoru, aby získal body. Tým, který získá nejvíce bodů, vyhrává hru. Jasná definice, kterou chápou všichni, i ty nejmenší děti.

Čím to je, že ve sportu dokážeme definovat, jak vypadá vítězství, ale ve vedení lidí, ve firmách nebo v našich domovech se nám to nedaří? Definice cíle a vítězství zcela chybí…

Učit se tvrdě pracovat bez stanovení cíle je marné. Pracovat tvrdě, aniž byste měli jasný směr, kam cílit svou energii, je šílenství. Troufám si tvrdit, že definování vítězství je jednou z nejdůležitějších rutin, které musí vedoucí pracovník i rodič mít. Definování vítězství odděluje povrchní činnost od činnosti smysluplné.

Když definuji vítězství, znám cílovou čáru, kterou musím překročit. Vědět, kde je cílová čára, mě informuje o činnosti, kterou musím ještě udělat, abych ji překročil, i když mi pak cestu cokoliv zkříží. Bez jasného směru se totiž točím na místě a doufám, že se dostanu do cíle, který jsem si nedefinoval. Je to jako požádat GPS o pokyny, ale nezadat cíl cesty.

Je důležité si uvědomit 4 kroky k definování cíle, resp. vítězství:

1. Zjistěte, jaký výsledek si přejete.
2. Deklarujte výsledek konkrétními, smysluplnými slovy.
3. Výsledek si zapište.
4. Nastavte si seznam činností tak, abyste dělali jen to, co povede k naplnění vašich cílů.

Například ten, kdo přednáší, si může zpočátku nastavit dost naivní cíl: získat reakci publika. V čem je cíl? Pokud publikum jásá, usmívá se nebo pláče, bude se mladý a nezkušený řečník považovat za vítěze. Problémem se však stane nedostatečné pochopení toho, jak vypadá vítězství. Každý zkušený řečník totiž ví, že vyhrál tehdy, když jasně sdělil svůj názor tak, aby si ho každý, kdo přednášku slyší, mohl vzít a aplikovat do svého života ještě ten den. Takto zní jasná definice výhry zkušeného řečníka.

Důležitým krokem je i vytvořit si zvyk prohlašovat vítězství. Když to uděláte, uvidíte, že vaše produktivita stoupne a vaše povzbuzení, motivace jít dál se zvýší. Spojení tvrdé pracovní morálky s moudrými rozhodnutími vytváří vítězství. Přestaňte být myší na kolečku, které nikam nevede, a začněte být kapitánem své flotily, i té domácí.

2. Vyhodnocujte svou činnost

Ne všechny aktivity jsou stejné. Jsou věci, které musíte dělat, věci, které potřebujete dělat, a věci, které můžeme vzdát nebo vymazat. Největší výzvou vedoucího je pochopit rozdíl. Klíčové je pochopit, jaká činnost je práce a jaká činnost je práce misijní.

Nejenže se musíme naučit vyhodnocovat svou činnost, ale musíme z toho udělat základní rutinu v našem arzenálu úspěchu. Přestaňte pracovat tak usilovně na všem a začněte se učit, jak usilovně pracovat na správných věcech.

Ne každá činnost vás posune kupředu. Ve skutečnosti jste nikdy nebyli předurčeni k tomu, abyste dělali všechno sami! Jakmile se přestaneme snažit být mučedníkem ve své (i vedoucí) pozici, můžeme se začít zabývat tím, jak se zbavit povinností prostřednictvím delegování.

Na základě tzv. Eisenhowerovy krabice existují 4 věci, na které se díváme při rozhodování o tom, které činnosti jsou důležité:

1. Udělej to teď
2. Naplánuj to na později
3. Pověř tím někoho jiného
4. Smaž to

Silné a správně vedené otázky jsou způsobem, jak zjistit, zda je daná činnost správná, nebo ne:

• Posouvá mě tato činnost směrem k mým cílům nebo od nich?
• Musím tuto činnost dělat, nebo ji mohu přenechat někomu jinému?
• Musí být tato aktivita hned teď, nebo ji lze naplánovat na pozdější termíny?
• Musí být tato činnost vůbec provedena?

Vyhodnocování druhu činnosti, kterou vykonáváte, by se mělo stát rutinou, kterou budete provádět každý den. Učení se, jak tvrdě pracovat, by mělo vytvářet pokrok. Pomůže vám mít systém hodnocení a rutinu, jak ho provádět. Díky tomu vždy uděláte věci, které je opravdu potřebné mít hotovy.

3. Stanovte si priority ve svém kalendáři

Když vám chybí rutina zařazování věcí do kalendáře, stanou se dvě věci. Zaprvé, co se do vašeho kalendáře nedostane, to nakonec ani neuděláte nebo nepohlídáte. Je to jednoduchá pravda, která se často přehlíží. Váš kalendář má moc změnit váš život. Přesto jej nevyužíváte naplno.

    "Nikdy nezměníte svůj život, dokud nezměníte něco, co děláte denně. Tajemství vašeho úspěchu se nachází ve vaší každodenní rutině." -John C. Maxwell

Také pokud si do kalendáře nezapisujete své aktivity, necháváte ho otevřený pro priority ostatních. Mít ve svém životě rutinu, podle které si do kalendáře zapisujete věci, je pro váš úspěch klíčové. Tuto rutinu by člověk neměl přehlížet.

Je čas posunout své vedení, práci, rodičovství i podnikání na vyšší úroveň. Je na čase začít si do kalendáře zapisovat každodenní rutinu spolu s prioritami. Vychytané plánovací kalendáře najdete uu SEVT.cz.

4. Zhodnoťte si svůj den a naplánujte si další

Všichni jsme pro ranní rutinu. Ať už to pro vás vypadá jakkoli, ráno by měla existovat rutina, která vás připraví na úspěch. Tvrdá práce začíná, když se ráno dotknete nohama země. Vytvoření návyku na vítězství začíná první věcí, kterou ráno uděláte. Pokud vyhrajete ráno, vyhrajete i po zbytek dne.

Ale jak často jste slyšeli lidi mluvit o večerní rutině? Zítřek se totiž vyhrává den předtím, než se to stane. Když se vám nepodaří naplánovat si den předem, můžete své úsilí zaměřit na nesprávné věci. To často vede ke znechucení a znechucenost vám ubírá na dynamice a zvyšuje pravděpodobnost prokrastinace. To je důvod, proč si večer máte stanovit plán následujícího dne.

Tvrdá práce nemusí být dřina. Nemělo by vás to moc stát, abyste se naučili tvrdě pracovat, pokud budete pracovat chytře. Mít čas, kdy se zamyslíte nad uplynulým dnem a stanovíte si priority, je rozhodující.

K zamyšlení nad svým dnem použijte tyto otázky:

• Co se povedlo?
• Co se nepovedlo?
• Co mohu změnit?
• Co musím začít dělat?
• Co bych měl přestat dělat?

Závěrem

Život je tvrdá práce. Pokud však pracujete chytřeji, z tvrdé práce se může stát přijatelná rutina. Rutinní postupy pak podporují vaše poslání, dosáhnete vítězství. Tvrdá práce chytrým způsobem vychýlí rovnováhu ve váš prospěch.

Boxerská legenda Joe Frazier řekl: "Šampióni se nerodí v ringu, ale jsou tam pouze rozpoznáni."

Šampioni odvádějí tvrdou práci v zákulisí. Svět je uznal za šampióny, když viděl výsledky tvrdé práce. Právě teď začněte s prací na tom, abyste v sobě vytvořili šampiona. Tato práce spočívá v nastavení vašich rutinních postupů, protože nyní už víte, že úspěch plyne právě z vašich každodenních rutin.  Pokud nezažíváte úspěch, po kterém toužíte, pak je čas věci změnit.

Zdroj: lifehack.org

Často kladené dotazy