Meditace vs. mindfulness: Víte, jaký je mezi nimi rozdíl?

V moderním světě na nás nástrahy v podobě stresu a psychické zátěže čekají opravdu na každém rohu. Není tak divu, že se stále častěji mluví o psychologických i spirituálních technikách, které nám pomáhají ve víru každodenních starostí zvolnit, zastavit a vyčistit si hlavu. Mezi tyto techniky se řadí právě meditace a mindfulness, termíny, na které dnes můžeme narazit snad v každém lifestylovém magazínu či blogu.

Ačkoliv se jedná o dvě velice odlišné techniky, které nejen pracují na mírně odlišném principu, ale také vznikly za kompletně odlišných podmínek, v rámci populární kultury se hranice mezi nimi pomalu stírá. Pojďme se proto vrátit k úplným základům a podívejme se na hlavní rozdíly mezi meditací a mindfulness.

Co je to meditace

Když se řekne meditace, nejčastěji si představíme buddhistického mnicha v tureckém sedu, pohrouženého do svých myšlenek. Ale přestože je meditace bezpochyby nerozlučitelně spjala s východními filozofickými systémy, našli bychom její stopy snad v každém významnějším náboženství.

Nabízí se samozřejmě otázka, co meditace vlastně je. Odpověď je poměrně přímočará - meditací rozumíme techniky, které slouží k prohlubování soustředění, a tedy získání kontroly nad svou myslí a myšlenkami. Pomocí nejrůznějších pomůcek, jako jsou například modlitební korálky, mandaly či plamen svíčky, se snažíme dosáhnout změněného stavu vědomí, a kultivovat tak svou mysl. Zatímco v rámci náboženských systémů může mít meditace jasně danou formu, současný "západní" pohled na meditaci je značně zjednodušený a přizpůsobený každodennímu životu obyčejných lidí. 

Druhy meditace

Vzhledem k tomu, že meditace jako taková se neváže pouze k jedinému filozofickému směru, kultuře či náboženství, nebude asi žádným překvapením, že existuje opravdu nepřeberné množství jejích druhů, jako například mindfulness meditace, řízená meditace, transcendentální meditace či třeba tzv. meditace milující laskavosti. 

Pokud bychom se zaměřili na čistě jógový přístup k meditaci, zjistíme, že má hned několik "předstupňů", tedy kroků, kterými postupně dosáhneme meditačního stavu. Z většiny se jedná o koncentrační techniky, které nás učí ovládnout a usměrňovat myšlenky. Jedná se tak například o koncentraci na bod, plamen svíčky či třeba mantru, kterou opakujeme. 

Co je to mindfulness

Zatímco o meditaci má většina z nás poměrně jasnou představu, s mindfulness je už to o něco složitější. Zejména v případě, že nevládnete angličtinou, se vám tento termín možná zdá příliš abstraktní, než abyste si pod ním dokázali představit něco konkrétního. Jak to tedy s tou mindfulness vlastně je?

K pochopení toho, co tento pojem znamená, přijde vhod rozdělení mindufulness technik do tří základních kategorií:

1. Meditace - mindfulness meditace, řízená meditace, transcendentální meditace...

2. Relaxační praktiky - bránicové dýchání, svalová relaxace, vizualizace...

3. Meditativní pohybové praktiky - jóga, tajči, tanec, chůze...

Z těchto kategorií je na první pohled zřejmé, že meditace se jako taková řadí pod mindfulness, tedy je jedním ze způsobů, jak stavu mindfulness dosáhnout. Můžeme tak říci, že zatímco meditace je činnost či aktivita, mindfulness lze označit za stav vědomí. 

Mindfulness v praxi

Porozumění tomuto základnímu rozdílu mezi mindfulness a meditací je klíčovým prvkem k výběru techniky, která nám napomůže k našim cílům. Zatímco meditace může pomoci k usměrnění myšlenek a koncentraci, relaxační techniky jsou skvělou pomůckou při nadměrném stresu a psychické i fyzické zátěži. 

Pokud však chcete přistupovat k mindfulness komplexně a udělat z ní součást svého životního stylu, vyzkoušet můžete sedmistupňový program k dosáhnutí mindfulness, který vytvořil průkopník moderních mindfulness praktik, doktor Jon Kabat-Zinn. Ten zahrnuje následující principy a související cvičení, které můžete zařadit do svého každodenního života.

1. Nesuďte se

Pro dosažení stavu mindfulness je nezbytné věnovat pečlivou pozornost svému vnitřnímu dialogu - právě tak se dokážeme vyvarovat negativních a patologických myšlenek a naopak se naučit lépe zvládat stres a každodenní starosti. Vědomý přechod od negativních soudů, které vynášíme sami proti sobě, k pozitivním myšlenkám zlepší jak náš vztah k sobě samým, tak ostatním. 

Cvičení: Přijměte sami sebe

Existuje něco, co sami na sobě nemáte rádi? Nějaký fyzický rys, vlastnost či část vaší osobnosti, nebo třeba nepříjemný zlozvyk? Napište tento svůj "neduh" na papír a zkuste pomocí myšlenkové mapy přijít na to, jak ho začít vnímat pozitivněji či jako svou silnou stránku.

2. Mějte trpělivost

Trpělivost, kterou lze definovat jako schopnost tolerovat zpoždění, problémy či trápení bez vzteku a rozčilení, bezpochyby vyžaduje pořádnou dávku mindfulness. A moderní doba a rychlý způsob života této dovednosti bohužel příliš nenahrávají do karet - téměř vše si můžeme během několika minut dohledat na internetu a objednat stisknutím tlačítka. 

Cvičení: Odložená odměna

Jedním ze způsobů, jak efektivně zvyšovat svou trpělivost, je vědomé vnímání svých tužeb. Zkrátka a dobře, pokud dostanete chuť na sladkost či třeba cigaretu, zkuste si ji odepřít o něco déle, než jste zvyklí. Přestože se pět minut čekání nemusí zdát jako dlouhé číslo, tato každodenní praktika vám pomůže vybudovat vyšší trpělivost, což oceníte ve všech aspektech svého života. 

3. Mějte důvěru

S trpělivostí je úzce provázána také důvěra - pokud se chceme vyhnout rychlých řešením, je nezbytné umět přijmout nepříjemné okolnosti či situace. Jednoduše řečeno, musíme věřit, že se vše děje z nějakého důvodu, a všechno je tak, jak má být. Mindfulness techniky nás učí mít důvěru v sebe a náš osud i ve chvílích, kdy se vše nevyvíjí přesně podle našich představ.

Cvičení: Najděte hlubší smysl

Zkuste k negativním událostem ve svém životě nepřistupovat s hněvem či smutkem, ale čirou zvědavostí. Přestože se na první pohled může zdát, že se vám všechno bortí pod rukama, možná vám vesmír nabízí ideální šanci, jak získat nové a užitečné dovednosti a zkušenosti. 

Jedním ze způsobů, jak tyto hypotetické zkušenosti zhodnotit, je pravidelné vedení deníku, který vám pomůže urovnat myšlenky a spatřit pomyslné světlo na konci tunelu. Zkuste sami sobě odpovědět na otázky:

- Co si můžu z této zkušenosti odnést?

- Ukazuje mi tato zkušenost cestu k lepší alternativě, kterou jsem dosud nezvážil/a?

4. Mějte mysl začátečníka

Abychom byli schopni flexibilně reagovat na náročné životní zkoušky, je třeba se vyhnout pověstným "zajetým kolejím". Nejen, že tak odemknete svůj skrytý potenciál, ale také zvyšujete svou schopnost rozvíjet nové dovednosti, zvyšovat empatii a kultivovat příjemný a vyvážený život. 

Cvičení: Předstírejte, že vše vidíte poprvé

Jedním ze způsobů, jak se vyhnout předpojatým názorům a opakováním starých, zajetých vzorců, je pohled čerstvýma očima. Zkuste se při řešení problémů či sporů v rodině nebo kolegy vrátit do dětství a předstírejte, že jste s danou problematikou ještě nikdy nesetkali. Pokud máte pocit, že přicházíte k rychlým závěrům, zkuste si položit následující otázky:

- Opravdu této problematice plně rozumím?

- Co když se mýlím?

Přistupujte k zodpovězení těchto otázek s trpělivostí. Ačkoliv se při tomto cvičení můžete cítit nesví z bourání zažitých názorů a přesvědčení, je klíčové pro rozvoj kritického myšlení a konstruktivní přístup k řešení problémů. 

5. Cesta je cíl

Žijeme v době, která si cení cílevědomosti a dravosti, a může tak být velice snadné se nechat pohltit neustálou honbou za dalšími a dalšími milníky. Mnohdy tak celou řadu aktivit provozujeme jen kvůli odškrtnutí políčka v to-do či bucket listu, aniž bychom si skutečně užili samotný proces a cestu k cíli. Jak se však říká, cesta je cíl, a to platí nejen při cestování, ale také v rodinném a pracovním životě!

Cvičení: Naučte si užívat si cestu k cíli

Užitečným nástrojem, jak se naučit užívat cestu k cíli, je vedená meditace. Vyrazit za nimi můžete nejen na veřejnou lekci jógy a meditace, ale také vyzkoušet online verzi, která je dohledání například na YouTube a dalších platformách. 

Pokud vás vedené meditace příliš neoslovují, nebo jste zatím nenarazili na takovou, která by vám vyhovovala, zkuste v souladu s praktikami mindfulness věnovat pozornost následujícím detailům ve svém živote:

- Jaké části cesty k cíli mě nejvíce naplňují?

- V jakých činnostech bych pokračoval/a, i kdyby na mě nečekala odměna za splněný úkol?

6. Přijetí

Je důležité vidět situaci nejen čerstvýma očima, ale také takovou, jaká skutečně je. Zároveň však musíme přijmout, že různé události v našich životech v nás vzbuzují silné emoce. Zkuste tento proces vědomě vnímat a vyhněte se přehnaným negativním reakcím, které ve vás mohou vaše vlastní pocity vyvolávat. Zkrátka a dobře přijměte, že ačkoliv se nesmíme nechat ovládat emocemi, jsou nedílnou součástí lidské zkušenosti. 

Cvičení: Věnujte pozor svým pocitům

Věnujte svou meditační praxi vnímání svých pocitů a analyzování situací, které je vyvolaly.

7. Nelpění

Posledním bodem na cestě k mindfulness je schopnost zbavit se očekávání, která na sebe klademe. To lze vztáhnout už na samotnou meditaci a další mindfulness techniky - pokud cítíte, že na sebe kladete příliš velké požadavky a očekávání, možná bude tou nejlepší cestou ke stavu mindfulness jednoduše nechat veškerá očekávaní o tom, jak by měla správná meditace vypadat, plavat. 

Cvičení: Najděte mindfulness techniku, která vám vyhovuje

Přiznejme si na rovinu, že meditace není pro každého. Pokud mají vaše pokusy o meditaci spíše kontraproduktivní účinky, zkuste najít jinou mindfulness metodu, která bude lépe sedět vaší osobnosti i životnímu stylu. Jednat se může například o dechová cvičení, meditaci v pohybu či relaxační cvičení.

Co zvolit - mindfulness nebo meditaci?

Možná přemýšlíte, zda do svého života zařadit spíše meditaci, či raději mindfulness. Jedná se však o podobně nesmyslnou otázku, jako ona věčná debata o slepici a vejci. Meditace je zkrátka součástí mindfulness, avšak stavu mindfulness můžeme dosáhnout i bez pravidelné meditace. V současné době máme na dosah ruky celou řadu způsobů a metod, jak kultivovat svůj vztah k vlastním emocím i světu kolem nás - a je už jen na vás, jaký přístup zvolíte.

Zdroj: Lifehack.org

Často kladené dotazy