Není salát jako salát, to tak nějak všichni tušíme. Něco
jiného je holá hlávka salátu, jinak to vypadá se salátem vajíčkovým
z bistra. A zase jinak je to s pestrobarevným doma připraveným
salátem, který si ušijeme přímo na míru podle toho, na co právě máme chuť nebo
co zrovna máme v ledničce, ve spíži, na záhoně, na balkoně, ve skleníku,
prostě z čeho zrovna můžeme kulinařit.
Vytvořit chutný salát je sice pracnější než si namáznout
chleba s máslem a listy salátu či kousky zeleniny, ale stojí za to občas
obětovat trochu času k přípravě salátové dobroty. Když ji dobře
nakombinujeme, dodá nám sacharidy, bílkoviny i tuky, což je koktejl, který naše
tělo využije.
Tuků bude málo, bílkovin víc a sacharidů (nikoliv klasického
cukru) bude nejvíce. A tuto kombinaci ocení všichni. Jestliže jste aktivními sportovci,
zaměřte se na vyšší podíl bílkovin. A co že jsou ty sacharidy, ale nikoliv
cukry? Sacharidy jsou vždycky cukry, jenže ne rafinovaný bílý či nerafinovaný
hnědý cukr z cukrovaru.
Sacharidy mají mnoho podob. Ty jednoduché jsou cukry z ovoce
a zeleniny. Ty látky, díky nimž jsou sladké jahody, třešně, jablka, ale i
okurka nebo paprika. Pak jsou tu sacharidy složitější, což jsou ony cukry z cukrovaru.
No a nakonec jsou ještě sacharidy velmi složité, což jsou de facto škroby.
Veškerá tuhá hmota, ze které je ovoce, zelenina, obilí,
brambory a všechno ostatní. Ona vláknina, která zůstane po odčerpání vody, to
jsou také sacharidy. Sacharidy potřebujeme k životu, zcela bezpodmínečně.
S úspěchem se můžeme vyhýbat cukru, tedy těm středně složitým sacharidům z cukrovaru.
Perfektní salát znamená pro každého něco zcela jiného. Někdo
má rád více paprik, jiný zase víc avokáda. Někde miluje kombinaci ovoce a
zeleniny, jinému tahle varianta nesedí. I tak lze doporučit základní zásady pro
výrobu dokonalého salátu, po kterém budeme plní energie a vitamínů, nikoliv
ztěžklí a mátožní náročným trávením.
Základem salátu by vždy měly být zelené listy. Je celkem
jedno, zda preferujete salát hlávkový, ledový, římský, čínské zelí, pekingské
zelí, klasické zelí nebo třeba polníček, rukolu, či například microgreens, tedy
mladé lístky z jakékoliv zeleniny, nejlépe špenátu, mangoldu nebo třeba
červené řepy.
Jestliže přece jen netoužíte po takto zeleném salátu, můžete
jako jeho základ použít klasickou zeleninu, vynikající jsou ověřené směsi
plodové zeleniny, jako je okurka, paprika, cuketa, rajčata. Ale vynikající
saláty vám nabídne i strouhaná ředkvička, tuřín, vodnice, kedlubna a další
druhy košťálové nebo kořenové zeleniny.
Tohle je sacharidový základ salátu. Ale ještě budeme
přidávat další sacharidy, pokud budeme chtít. Hodí se hlavně dopoledne nebo
před sportovním výkonem (alespoň hodinu a půl, abyste vytrávili, než půjdete na
věc).
A cože jsou kýžené bílkoviny? Jsou základním stavebním
kamenem našich těl. Perfektně se hodí pro všechny, kdo jsou často aktivní. Ale
i pokud pracujete dlouhodobě v sedě, bílkoviny jsou látkou, kterou vaše
tělo a mozek ocení.
Jako zástupce bílkovin můžeme do salátu dát vejce, sýr, maso, fazole, čočku, hrách, cizrnu, fermentovanou sóju, ořechy, šunku, tofu, tempeh, ryby, prostě cokoliv, co je živočišného původu nebo jde o luštěninu.
Bez tuků nelze. Tuky jsou hnacím motorem veškerého dění, navíc
pomáhají rozpouštět a vstřebávat vitamíny A, E, d a K, kterých je zelenina
plná. Těmi tuky máme na mysli různé oleje z různých druhů semen, klidně
větší množství ořechů, hodit se budou třeba i olivy. S tuky pozor pro
všechny, komu to hůř tráví. A nezapomínejme, že tuky jsou i ve vejcích, v sýrech.
Takže s olejovými zálivkami to opravdu není nutné přehánět.
Pokud máte strach, že vám salát v břiše dlouho nevydrží a že budete za chvilku mít hlad, dejte do něj více masa. Anebo se soustřeďte na přílohu – zejména když jde o obědovou variantu salátu. Do salátu dejte více luštěnin, sáhněte po quinoi, ráži, bulguru, pohance, jáhlech, klidně i trochu brambor.
V salátu by neměly chybět klíčky. Vypěstovat si je
můžete snadno doma v nakličovacích miskách. Stačí do nich dát semínka a
jednou denně je proplachovat vodou. Semínka vyklíčí během dvou až tří dní. A
výsevy budete střídat, zasejete jednou za dva až tři dny do prázdné misky, naštosovat
jich nad sebe můžete třeba pět.
Když si takto namícháte salát, většinou už bude mít svou
chuť po všech ingrediencích. Komu to nestačí, přidá trochu soli a bylinky,
případně pepř nebo koření, které prostě preferuje. Vyhýbejme se však
glutamátovým směsím.
Základem salátu by vždy měly být zelené listy, jako je salát hlávkový, ledový, římský, čínské zelí, pekingské zelí, klasické zelí, polníček, rukola, či mladé lístky z jakékoliv zeleniny. Alternativně můžete použít i klasickou zeleninu, jako je okurka, paprika, cuketa, rajčata nebo strouhanou ředkvička, tuřín, vodnice, kedlubna a další druhy košťálové nebo kořenové zeleniny.
Do salátu můžete přidávat bílkoviny, jako jsou vejce, sýr, maso, fazole, čočku, hrách, cizrnu, fermentovanou sóju, ořechy, šunku, tofu, tempeh, ryby a další živočišné produkty nebo luštěniny.
Tuky jsou hnacím motorem veškerého dění a pomáhají rozpouštět a vstřebávat vitamíny A, E, d a K, kterých je zelenina plná. Můžete použít různé oleje z různých druhů semen, ořechy, olivy nebo tuky obsažené ve vejcích a sýrech.