9 věcí, které vám nesmějí uniknout, když pořizujete zvlhčovač vzduchu (II)

Na podzim, v zimě i na jaře, kdy se topí, ztrácí vzduch v našich domácnostech svou přirozenou vlhkost. To pociťujeme v krku, v průduškách, v očích a také na kůži. I proto mnoho z nás sáhne po zvlhčovači vzduchu, což je v pořádku, vlhčí vzduch prostě potřebujeme. Důležité však je vědět, že zvlhčovače vzduchu s sebou nesou jistá zdravotní rizika, když je nesprávně používáte. Pojďte se s námi podívat na 9 tipů pro výběr a správné používání zvlhčovačů vzduchu. Tentokrát tedy na zbývajících šest.

4. Základní typy zvlhčovačů

Jsou v podstatě dva. Jeden je ultrazvukový, chladný. Ten druhý s funkcí čištění vzduchu a horký.

5. Ultrazvukový zvlhčovač vzduchu

Ultrazvukový zvlhčovač vzduchu potkáte na trhu nejčastěji, z cirka 80 procent. Ultrazvukové zvlhčovače jsou díky snadnému fungování i výrobě poměrně levné. Jejich hlavním cílem je vyrobit mlhu čí bílý prach z vodních částeček. Některé z nich dokáží pracovat s přidanými esenciálními oleji.

Ultrazvukové oscilace přístrojů dosahují frekvence až 2 miliony za vteřinu. Díky tomu rozloží molekuly vody na menší částečky, ty mohou být i menší než 2,5 pikometru. Voda se tak stane lehkou a přístroj ji vypustí vysokou rychlostí do vzduchu, kde se začne chovat jako vlhkost.

Nevýhodou je, že na sebe může navázat bakterie, které jsou ve vodním zásobníku. Proto používejte čistou vodu z vodovodu, ne z PET lahví. Voda může být i filtrovaná – na pečlivé filtraci si zakládejte zejména v případě, že máte vodu tvrdou. Vodní kámen by vám totiž váš zvlhčovač brzy zlikvidoval.

6. Horký zvlhčovač vzduchu s funkcí čištění vzduchu

Horký zvlhčovač vzduchu vám nabídne lepší technologii zvlhčování. Jednak dokáže vodu zbyvit tvrdých částeček, jakým jsou vápník, železo nebo měď, takže se nezanášejí a nemohou se tak rychle porouchat, jednak nevytvářejí mlžný oblak, ale do okolí vypouštějí páru, které je nám pro dýchání mnohem přirozenější a přínosnější. Samozřejmě během varu zabijí bakterie, takže ve výsledku i čistí vypouštěný vzduch.

Horké zvlhčovače jsou náročnější na výrobu a technologii, a tak jsou i dražší než ty ultrazvukové. Většina z nich umožňuje nalévat přímo do přístroje, bez nutnosti vyndávat nádržku. Vypařování likviduje nekvalitní obsah vody, takže můžete použít i vodu z PET lahví. Vodu kohoutkovou není většinou nutné filtrovat.

7. Kam se který zvlhčovač hodí?

Ultrazvukový zvlhčovač vzduchu není zcela vhodný k malým dětem nebo k miminkům, ale ani pro staré lidi. Zde lépe využijete zvlhčovač vzduchu horký, fungující na principu převáření vody.

Naopak do kanceláře bude stačit zvlhčovač vzduchu ultrazvukový, s kapacitou nádoby okolo dvou litrů a s možností přidávat esence. Pouze pokud by některý z kolegů měl problémy s dýchacím ústrojím, vyplatí se zvlhčovač horký.

8. Používat desinfekce vody přímo v zásobníku zvlhčovače vzduchu?

Rozhodně se nedoporučuje dávat do zásobníku vodu i s desinfekcí. Jde o agresivní látky, které by mohly vážně poškodit vaše dýchací ústrojí, sliznice, oči a kůži. Řádně vyčistit můžete čas od času samotný zásobník vody, ale pak ho nezapomeňte důkladně vypláchnout.

Řádné čištění a údržbu čistoty potřebují oba typy zvlhčovačů vzduchu. Musíme je udržovat v dobrém stavu, aby nám prospívaly a také dlouho vydržely.

9. Na jaké úrovni udržovat vlhkost vzduchu?

Vlhkost vzduchu má optimální hodnotu mezi 40 – 60 procenty. Pokud je nižší, stává se vzduch agresivním a dráží kůži, sliznice, krk i průdušky. Jestliže však překročíme doporučenou úroveň vlhkosti vzduchu (pokud ji překračujeme pravidelně), hrozí, že si doma namnožíme přítomné bakterie.

Proto je vhodné pořídit hygrometr, který vlhkost vzduchu sleduje. A provoz zvlhčovačů uzpůsobit výsledkům. Pokud bude doma někdo trpět infekcí horních či dolních cest dýchacích, zajistíme mu po dobu trvání infekce velmi vlhký vzduch, a to až 80 procent. Průdušky i plíce jej budou potřebovat k regeneraci. Zároveň omezíme naši přítomnost v takto vlhkém vzduchu na minimum, jen k obsluze nemocného, pokud je to technicky možné.