I když je těžké si to přiznat, protože nám překáží naše ego, chceme být oblíbení. A často budeme souhlasit s čímkoli, co naše skupina dělá, jen pro ten pocit sounáležitosti. Často to není vědomé. Aktivně nepřemýšlíme: "Udělám to, co dělají oni, protože chci, aby mě měli rádi." Je to v podstatě jenom náš pocit. Je to naše podvědomá potřeba sounáležitosti, která nás nutí automaticky kopírovat chování lidí kolem nás. Tedy těch, na kterých nám záleží a se kterými chceme být.
"Jste průměrem z pěti lidí, se kterými trávíte nejvíce času."
Už jste tento citát někdy slyšeli? Sociální chování je nakažlivé. Možná chcete věřit, že máte vlastní vůli a jste zcela nezávislí na lidech kolem sebe, ale pravdou je, že jsme lidské bytosti a chceme někam patřit. Říká se tomu afiliační (partnerská) motivace. Je to touha navazovat osobní vztahy s ostatními lidmi a mít pocit, že patříte do nějaké skupiny nebo komunity.
Tuto podvědomou potřebu partnerství a spolupráce vysvětlují někteří autoři jako součást Teorie potřeb", zejména v kontextu pracoviště. Například tyto potřeby rozděluje do tří kategorií:
Možná si myslíte, že je samozřejmé a až podvědomě nastavené, že chceme dosahovat svých životních cílů a sledovat své pokroky, že se chceme cítit poněkud mocní, jako bychom měli věci pod kontrolou, a že nás baví vyhrávat. Ale je to právě potřeba afiliace, která se děje nejvíce podvědomě.
Tyto tři typy potřeb pociťujeme všichni, ale jedna z nich může být pro vás silnější než ostatní.
Pokud se ve většině těchto výroků poznáváte, pak máte silnou motivaci k partnerství (tzv. afiliační motivaci):
Máte pocit, že je to špatně? Jako byste chtěli být více nezávislí a neovlivňovaní ostatními? Dovolte mi, abych vám ukázal pět důvodů, proč je afiliační motivace ve skutečnosti důležitá. Bez této potřeby sounáležitosti bychom jako společnost nemohli přežít. Přečtěte si, proč tomu tak je.
Pokud máte vysokou potřebu afiliace, automaticky dobře zapadnete do jakéhokoli skupinového prostředí. Budete přizpůsobivější a nebudete se snažit vyčnívat, být vůdčí osobností nebo se odlišovat. Lidé vás budou nazývat "tmelem" skupiny, protože budete myslet na dobro všech. Být prostředníkem je pro vás přirozené, protože umíte zohlednit potřeby a přání všech a zajistit, aby spolu všichni dobře vycházeli.
Všichni se chceme cítit nějakým způsobem zapojeni, cítit se součástí komunity a mít pocit, že se nám dostává uznání našeho týmu. Jsme přece společenské bytosti. Ať už je tedy vaše potřeba sounáležitosti vysoká, nebo nízká, je pro vás důležité mít pocit, že přinášíte skupině hodnotu.
Pokud jsou u vás ostatní potřeby vyšší, nezoufejte. Každá skupina potřebuje vedoucího, který má vyšší potřebu moci, aby skupinu vedl správným směrem. Pokud je vaše potřeba úspěchu nejvyšší ze všech tří, budete týmovým hráčem, který všechny povzbuzuje k vytvoření efektivního plánu k dosažení cílů skupiny a měření úspěchů skupiny.
Navazování vztahů s ostatními a udržování dobrých vztahů vyžaduje vyšší úroveň sociální inteligence. Vytvoříte si tak schopnost téměř vycítit, co si ostatní myslí, a přizpůsobit se jim. Lidé s vysokou potřebou sounáležitosti mají často pokročilejší úroveň empatie. Prostě umíte s lidmi mluvit a dělat jim radost. A co je důležitější, kromě snadného navazování nových kontaktů si je umíte i udržet. A vězte, že to není zrovna málo!
Pokud je vaše potřeba afiliace vysoká, budete se na networkingových akcích cítit velmi dobře. Budete také ideálním zaměstnancem pro práci v zákaznickém servisu nebo pro jakoukoli jinou práci s vysokou mírou sociální interakce. Lidé se vedle vás přirozeně cítí dobře. Víte, jak udržovat zdravé vztahy, včetně těch se zákazníky.
Pokud je vaše potřeba moci vyšší, lidé k vám budou mít tendenci vzhlížet, respektovat vás a vnímat vás jako svého vůdce. Budete přirozeně jednat spíše z pozice autority. Pokud máte vysokou potřebu úspěchu, lidé vás budou vnímat spíše jako soutěživou osobu skupiny, což může negativně ovlivnit pocit sounáležitosti. Na druhou stranu od vás vždy rádi uvítají nové nápady pro dosažení vyšších cílů.
Výzkumy ukazují, že zvyšující se podobnost mezi manželi v jejich zdravotním chování po svatbě pozitivně ovlivňuje jejich manželskou spokojenost. Druhým důvodem, proč jsou oba manželé spokojenější, když vzájemně kopírují své zdravé návyky, je to, že si navzájem uspokojují své afiliační potřeby.
Totéž platí pro skupinu přátel, kolegy, členy rodiny nebo spolubydlící. Pokud váš přítel hodně pije, je pravděpodobnější, že i vy zvýšíte příjem alkoholu. Naštěstí to platí i naopak. Pokud se zdravě stravujete a dobře o sebe pečujete, uvidíte, že pozitivně ovlivníte i ty lidi, kteří jsou vám blízcí, resp. pro které jste blízkou osobou právě vy.
Naše potřeba sounáležitosti může být tak velká, že jsme ochotni přijmout nezdravé chování jen proto, abychom patřili do skupiny, i když víme, že to pro nás není dobré. Naše podvědomí a instinktivní touha patřit někam jsou větší než naše vědomé myšlenkové pochody.
To se už mnohokrát ukázalo u dětí a mladistvých, kteří se snahou patřit do party nechali přesvědčit k nelegální činnosti, nechali se tzv. „zkazit“. I proto rodiče mají tendenci kontrolovat, s kým se jejich děti kamarádí – což je do určité míry v pořádku, za předpokladu, že to nepřeroste na úroveň nenávisti mezi rody, třídami apod.
Nicméně, ať už máte velmi silnou potřebu sounáležitosti, nebo ne, tato rada platí pro každého, včetně vašich dětí: Vždy si moudře vybírejte, s kým budete trávit svůj čas.
Během stresových situací se naše potřeba sounáležitosti zvyšuje. Vzpomeňte si na největší světové události a na to, jak se lidé najednou iniciativně sdružují, vytvářejí nový hashtag, shromažďují dary a vzájemně se podporují. Ať to byly radostné události typu Nagano nebo hrůzy letního tornáda či povodní, národ se vždy semkl mnohem více, než tomu bývá během „běžných dní“.
Když je stres vysoký, máme tendenci odsouvat své rozdíly stranou a hledat tento pocit sounáležitosti. Spojujeme se a nacházíme u sebe navzájem jistotu. Úzkost se snižuje, když se cítíte spojeni s ostatními, když víte, že procházejí stejnou situací, cítí stejné obavy nebo rozumí tomu, čím procházíte.
Z počátku pandemie jsme také byli plní sounáležitosti. Ale protože situace trvá již dlouho, stala se vlastně standardem, a zejména: ohrožuje jen někoho, pocit sounáležitosti se poměrně rychle vytratil. I to je bohužel lidskou přirozeností, její míra se ale liší stát od státu, kulturu od kultury, často v závislosti na obecných životních podmínkách v daném místě. Čím jsou horší, tím více se lidé vzájemně sdružují a podporují.
Když se spojíte se skupinou, nějak zapomenete na honící se myšlenky a obavy, které se vám motají hlavou, protože jste součástí většího celku. V tu chvíli jste skupinou, nejen svou vlastní bytostí. A víc hlav víc ví, vymyslí více řešení. Sdílená starosti je navíc starostí poloviční.
Právě spojení a důvěra, kterou cítíme k druhým, v nás vyvolává pocit, že jim to chceme vrátit, kdykoli pro nás udělají něco hezkého. Tento pocit vzájemnosti buduje ve vztahu větší důvěru, jistotu a spravedlnost a je hluboce zakořeněn v našich přirozených reakcích.
Bez naší potřeby příslušnosti bychom neměli takovou radost, když pro nás druzí udělají něco hezkého, a naopak bychom necítili tu okamžitou potřebu dát něco na oplátku a být druhými oblíbení a milovaní. Dávání nám dělá radost, protože víme, že nás druhý člověk přijme, ocení a bude nás mít rád.
Nyní, když jste pochopili, že afiliativní motivace není jen o tom, že zapadnete do skupiny nebo chcete být ostatními oblíbeni, ale také o týmové práci, sociální inteligenci, fyzickém zdraví, úzkosti a vzájemnosti, ale též o touze dávat něco na oplátku, podívejte se, jak můžete aktivně naplňovat svou přirozenou potřebu sounáležitosti.
Zde je osm rychlých tipů, které můžete začít realizovat ještě dnes!
Když budete postupovat podle těchto tipů, dříve nebo později začnete naplňovat svou potřebu sounáležitosti a cítit se spokojenější!
Zdroj: Lifehack.org
Afiliativní motivace je naše podvědomá potřeba sounáležitosti, která nás nutí automaticky kopírovat chování lidí kolem nás, zejména těch, na kterých nám záleží a se kterými chceme být. Tato touha navazovat osobní vztahy s ostatními lidmi a mít pocit, že patříme do nějaké skupiny nebo komunity je součástí Teorie potřeb, zejména v kontextu pracoviště.
Teorie potřeb rozděluje potřeby do tří kategorií: potřeba úspěchu, potřeba sounáležitosti a potřeba moci. Tyto tři typy potřeb pociťujeme všichni, ale jedna z nich může být pro vás silnější než ostatní.
Afiliativní motivace je důležitá, protože je nezbytná pro týmovou práci a rozvíjí vyšší sociální inteligenci. Pokud máte vysokou potřebu afiliace, automaticky dobře zapadnete do jakéhokoli skupinového prostředí a budete přizpůsobivější. Navíc se naučíte lépe rozumět potřebám a přáním ostatních a zajistit, aby spolu všichni dobře vycházeli. Díky vyšší sociální inteligenci budete schopni lépe navazovat a udržovat vztahy s ostatními lidmi.